Krycí bazénová plachta mi tak trochu připomíná pokličku na hrnku s čajovým odvarem. Jestliže si chci dopřát například šípkový čaj a rád bych jej využil do svého maxima, nenechám zbytečně odpařovat do ovzduší vodní páru a díky pokličce se pára vysráží v kapalinu a dopadne zpět do vodní hladiny, čímž zůstane objem čaje na stejné hodnotě.
Velice podobné je to i se zahradním bazénem. Nač nechat zbytečně odpařovat vodu do ovzduší, když to není nutné? Víte, kolik vody se vypaří z bazénu za jediný den? Z jednoho čtverečního metru se odpaří přibližně pět litrů vody za 24 hodin a je-li bazén větších rozměrů, může vám to velmi citlivě zasáhnout do rodinného rozpočtu. Kupříkladu nádrž o rozměrech 10 x 4 metry vykazuje za jediný den ztrátu vody o objemu dvou set litrů. Možná se to nezdá tak moc, ale když si vynásobíte toto množství vody počtem dnů provozu bazénu v koupací sezóně, zjistíte, že například za půl roku musíte do tohoto bazénu doplnit celkem 36 kubíků vody. V přepočtu na vodné a stočné (150 Kč za kubík) za to zaplatíte 5 400 Kč.
Kdybyste ale měli na hladině bazénu krycí solární plachtu modrou po dobu její životnosti, což je přibližně patnáct let, za tu dobu můžete ušetřit zhruba osmdesát tisíc korun. Připadá mi naprosto zbytečné vyhazovat peníze oknem jen za vypařenou vodu. Samozřejmě, že pokud do bazénu doplňujete vodu z horského potoka zcela zdarma, pak nic takového nemusíte řešit a můžete nechat vypařovat vodu z bazénu prakticky nepřetržitě, ovšem jak do hry promlouvá vodné a stočné, někdo to musí zaplatit a jak jsou ve hře peníze, roztáčí se kolotoč jejich výdělku, výdeje energie a zásahu do životního stylu.
Krycí bazénovou plachtu považuji za významného pomocníka u všech zahradních i vnitřních bazénů, protože i uvnitř, v uzavřených prostorách, se voda z bazénu vypařuje. Vypařování vody je zkrátka přirozený přírodní proces.
