Blog

Proč se vlastně vážné hudbě takto přezdívá? Připadá mi to docela nefér, neboť mnohé hudební žánry vyvolávají mnohem vážnější reakce organismu, na které bychom měli brát zřetel, zejména v souvislosti se zvýšenou tvorbou stresových hormonů. Jestliže si vyslechnete, třeba nechtěně, nějakou rockovou či metalovou skladbu, můžete z toho mít i traumatický zážitek a to už je na pováženou. Na pováženou, tedy něco vážného. Naopak vážná hudba mi nepřipadá vůbec vážná, ale naopak veselá. Ovšem vážná se jí říká asi proto, že bychom ji měli brát vážně.

Ale zas ne tak vážně, abychom z toho byli smutní, spíše bychom měli brát vážně to, že ji komponovali lidé, co žili v jiné době, zcela odlišné od té současné. Ta doba se vyznačovala větším klidem a pohodou, lidé prakticky neznali chronický stres a vyhýbaly se jim civilizační onemocnění. Jistě, že tehdy existovala tuberkulóza, tyfus, úplavice a mor, což jsou choroby způsobené nedostatečnou hygienou a některými nevhodnými návyky, ale současná civilizační onemocnění si také vybírají velkou daň, i když jsme pokročili v technickém vývoji o velký kus kupředu.

Kdybych mohl rozhodovat o tom, jaká hudba se bude produkovat a poslouchat, vyzdvihl bych vážnou hudbu do popředí a naopak bych výrazně utlumil produkci příliš hrubou, kam patří mnoho skladeb rockových, metalových i populárních. Tyto skladby odráží nepříliš dobré mezilidské vztahy, přináší hrubost a někdy až agresivitu a to pak směřuje k mnoha problémům ve společnosti. Hudba je sice poměrně nenápadný nástroj, ale velice účinný, jak nám to mimo jiné připomněl i Karel Gott ve své skladbě Muzika.

Buďme rádi, že i v dnešní hektické a přetechnizované době máme možnost jít na koncert vážné hudby v Praze bmart.cz a můžeme si ji vyslechnout například v Praze ve Španělské synagoze, v repertoáru toho nejlepšího ze světové a české hudby v průřezu mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím.

Proč se vlastně vážné hudbě takto přezdívá? Připadá mi to docela nefér, neboť mnohé hudební žánry vyvolávají mnohem vážnější reakce organismu, na které bychom měli brát zřetel, zejména v souvislosti se zvýšenou tvorbou stresových hormonů. Jestliže si vyslechnete, třeba nechtěně, nějakou rockovou či metalovou skladbu, můžete z toho mít i traumatický zážitek a to už je na pováženou. Na pováženou, tedy něco vážného. Naopak vážná hudba mi nepřipadá vůbec vážná, ale naopak veselá. Ovšem vážná se jí říká asi proto, že bychom ji měli brát vážně.

Ale zas ne tak vážně, abychom z toho byli smutní, spíše bychom měli brát vážně to, že ji komponovali lidé, co žili v jiné době, zcela odlišné od té současné. Ta doba se vyznačovala větším klidem a pohodou, lidé prakticky neznali chronický stres a vyhýbaly se jim civilizační onemocnění. Jistě, že tehdy existovala tuberkulóza, tyfus, úplavice a mor, což jsou choroby způsobené nedostatečnou hygienou a některými nevhodnými návyky, ale současná civilizační onemocnění si také vybírají velkou daň, i když jsme pokročili v technickém vývoji o velký kus kupředu.

Kdybych mohl rozhodovat o tom, jaká hudba se bude produkovat a poslouchat, vyzdvihl bych vážnou hudbu do popředí a naopak bych výrazně utlumil produkci příliš hrubou, kam patří mnoho skladeb rockových, metalových i populárních. Tyto skladby odráží nepříliš dobré mezilidské vztahy, přináší hrubost a někdy až agresivitu a to pak směřuje k mnoha problémům ve společnosti. Hudba je sice poměrně nenápadný nástroj, ale velice účinný, jak nám to mimo jiné připomněl i Karel Gott ve své skladbě Muzika.

Buďme rádi, že i v dnešní hektické a přetechnizované době máme možnost jít na koncert vážné hudby v Praze bmart.cz a můžeme si ji vyslechnout například v Praze ve Španělské synagoze, v repertoáru toho nejlepšího ze světové a české hudby v průřezu mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím.

Proč se vlastně vážné hudbě takto přezdívá? Připadá mi to docela nefér, neboť mnohé hudební žánry vyvolávají mnohem vážnější reakce organismu, na které bychom měli brát zřetel, zejména v souvislosti se zvýšenou tvorbou stresových hormonů. Jestliže si vyslechnete, třeba nechtěně, nějakou rockovou či metalovou skladbu, můžete z toho mít i traumatický zážitek a to už je na pováženou. Na pováženou, tedy něco vážného. Naopak vážná hudba mi nepřipadá vůbec vážná, ale naopak veselá. Ovšem vážná se jí říká asi proto, že bychom ji měli brát vážně.

Ale zas ne tak vážně, abychom z toho byli smutní, spíše bychom měli brát vážně to, že ji komponovali lidé, co žili v jiné době, zcela odlišné od té současné. Ta doba se vyznačovala větším klidem a pohodou, lidé prakticky neznali chronický stres a vyhýbaly se jim civilizační onemocnění. Jistě, že tehdy existovala tuberkulóza, tyfus, úplavice a mor, což jsou choroby způsobené nedostatečnou hygienou a některými nevhodnými návyky, ale současná civilizační onemocnění si také vybírají velkou daň, i když jsme pokročili v technickém vývoji o velký kus kupředu.

Kdybych mohl rozhodovat o tom, jaká hudba se bude produkovat a poslouchat, vyzdvihl bych vážnou hudbu do popředí a naopak bych výrazně utlumil produkci příliš hrubou, kam patří mnoho skladeb rockových, metalových i populárních. Tyto skladby odráží nepříliš dobré mezilidské vztahy, přináší hrubost a někdy až agresivitu a to pak směřuje k mnoha problémům ve společnosti. Hudba je sice poměrně nenápadný nástroj, ale velice účinný, jak nám to mimo jiné připomněl i Karel Gott ve své skladbě Muzika.

Buďme rádi, že i v dnešní hektické a přetechnizované době máme možnost jít na koncert vážné hudby v Praze bmart.cz a můžeme si ji vyslechnout například v Praze ve Španělské synagoze, v repertoáru toho nejlepšího ze světové a české hudby v průřezu mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím.

Proč se vlastně vážné hudbě takto přezdívá? Připadá mi to docela nefér, neboť mnohé hudební žánry vyvolávají mnohem vážnější reakce organismu, na které bychom měli brát zřetel, zejména v souvislosti se zvýšenou tvorbou stresových hormonů. Jestliže si vyslechnete, třeba nechtěně, nějakou rockovou či metalovou skladbu, můžete z toho mít i traumatický zážitek a to už je na pováženou. Na pováženou, tedy něco vážného. Naopak vážná hudba mi nepřipadá vůbec vážná, ale naopak veselá. Ovšem vážná se jí říká asi proto, že bychom ji měli brát vážně.

Ale zas ne tak vážně, abychom z toho byli smutní, spíše bychom měli brát vážně to, že ji komponovali lidé, co žili v jiné době, zcela odlišné od té současné. Ta doba se vyznačovala větším klidem a pohodou, lidé prakticky neznali chronický stres a vyhýbaly se jim civilizační onemocnění. Jistě, že tehdy existovala tuberkulóza, tyfus, úplavice a mor, což jsou choroby způsobené nedostatečnou hygienou a některými nevhodnými návyky, ale současná civilizační onemocnění si také vybírají velkou daň, i když jsme pokročili v technickém vývoji o velký kus kupředu.

Kdybych mohl rozhodovat o tom, jaká hudba se bude produkovat a poslouchat, vyzdvihl bych vážnou hudbu do popředí a naopak bych výrazně utlumil produkci příliš hrubou, kam patří mnoho skladeb rockových, metalových i populárních. Tyto skladby odráží nepříliš dobré mezilidské vztahy, přináší hrubost a někdy až agresivitu a to pak směřuje k mnoha problémům ve společnosti. Hudba je sice poměrně nenápadný nástroj, ale velice účinný, jak nám to mimo jiné připomněl i Karel Gott ve své skladbě Muzika.

Buďme rádi, že i v dnešní hektické a přetechnizované době máme možnost jít na koncert vážné hudby v Praze bmart.cz a můžeme si ji vyslechnout například v Praze ve Španělské synagoze, v repertoáru toho nejlepšího ze světové a české hudby v průřezu mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím.

Proč se vlastně vážné hudbě takto přezdívá? Připadá mi to docela nefér, neboť mnohé hudební žánry vyvolávají mnohem vážnější reakce organismu, na které bychom měli brát zřetel, zejména v souvislosti se zvýšenou tvorbou stresových hormonů. Jestliže si vyslechnete, třeba nechtěně, nějakou rockovou či metalovou skladbu, můžete z toho mít i traumatický zážitek a to už je na pováženou. Na pováženou, tedy něco vážného. Naopak vážná hudba mi nepřipadá vůbec vážná, ale naopak veselá. Ovšem vážná se jí říká asi proto, že bychom ji měli brát vážně.

Ale zas ne tak vážně, abychom z toho byli smutní, spíše bychom měli brát vážně to, že ji komponovali lidé, co žili v jiné době, zcela odlišné od té současné. Ta doba se vyznačovala větším klidem a pohodou, lidé prakticky neznali chronický stres a vyhýbaly se jim civilizační onemocnění. Jistě, že tehdy existovala tuberkulóza, tyfus, úplavice a mor, což jsou choroby způsobené nedostatečnou hygienou a některými nevhodnými návyky, ale současná civilizační onemocnění si také vybírají velkou daň, i když jsme pokročili v technickém vývoji o velký kus kupředu.

Kdybych mohl rozhodovat o tom, jaká hudba se bude produkovat a poslouchat, vyzdvihl bych vážnou hudbu do popředí a naopak bych výrazně utlumil produkci příliš hrubou, kam patří mnoho skladeb rockových, metalových i populárních. Tyto skladby odráží nepříliš dobré mezilidské vztahy, přináší hrubost a někdy až agresivitu a to pak směřuje k mnoha problémům ve společnosti. Hudba je sice poměrně nenápadný nástroj, ale velice účinný, jak nám to mimo jiné připomněl i Karel Gott ve své skladbě Muzika.

Buďme rádi, že i v dnešní hektické a přetechnizované době máme možnost jít na koncert vážné hudby v Praze bmart.cz a můžeme si ji vyslechnout například v Praze ve Španělské synagoze, v repertoáru toho nejlepšího ze světové a české hudby v průřezu mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím.

Proč se vlastně vážné hudbě takto přezdívá? Připadá mi to docela nefér, neboť mnohé hudební žánry vyvolávají mnohem vážnější reakce organismu, na které bychom měli brát zřetel, zejména v souvislosti se zvýšenou tvorbou stresových hormonů. Jestliže si vyslechnete, třeba nechtěně, nějakou rockovou či metalovou skladbu, můžete z toho mít i traumatický zážitek a to už je na pováženou. Na pováženou, tedy něco vážného. Naopak vážná hudba mi nepřipadá vůbec vážná, ale naopak veselá. Ovšem vážná se jí říká asi proto, že bychom ji měli brát vážně.

Ale zas ne tak vážně, abychom z toho byli smutní, spíše bychom měli brát vážně to, že ji komponovali lidé, co žili v jiné době, zcela odlišné od té současné. Ta doba se vyznačovala větším klidem a pohodou, lidé prakticky neznali chronický stres a vyhýbaly se jim civilizační onemocnění. Jistě, že tehdy existovala tuberkulóza, tyfus, úplavice a mor, což jsou choroby způsobené nedostatečnou hygienou a některými nevhodnými návyky, ale současná civilizační onemocnění si také vybírají velkou daň, i když jsme pokročili v technickém vývoji o velký kus kupředu.

Kdybych mohl rozhodovat o tom, jaká hudba se bude produkovat a poslouchat, vyzdvihl bych vážnou hudbu do popředí a naopak bych výrazně utlumil produkci příliš hrubou, kam patří mnoho skladeb rockových, metalových i populárních. Tyto skladby odráží nepříliš dobré mezilidské vztahy, přináší hrubost a někdy až agresivitu a to pak směřuje k mnoha problémům ve společnosti. Hudba je sice poměrně nenápadný nástroj, ale velice účinný, jak nám to mimo jiné připomněl i Karel Gott ve své skladbě Muzika.

Buďme rádi, že i v dnešní hektické a přetechnizované době máme možnost jít na koncert vážné hudby v Praze bmart.cz a můžeme si ji vyslechnout například v Praze ve Španělské synagoze, v repertoáru toho nejlepšího ze světové a české hudby v průřezu mezi sedmnáctým a dvacátým stoletím.

Krycí bazénová plachta mi tak trochu připomíná pokličku na hrnku s čajovým odvarem. Jestliže si chci dopřát například šípkový čaj a rád bych jej využil do svého maxima, nenechám zbytečně odpařovat do ovzduší vodní páru a díky pokličce se pára vysráží v kapalinu a dopadne zpět do vodní hladiny, čímž zůstane objem čaje na stejné hodnotě.

Velice podobné je to i se zahradním bazénem. Nač nechat zbytečně odpařovat vodu do ovzduší, když to není nutné? Víte, kolik vody se vypaří z bazénu za jediný den? Z jednoho čtverečního metru se odpaří přibližně pět litrů vody za 24 hodin a je-li bazén větších rozměrů, může vám to velmi citlivě zasáhnout do rodinného rozpočtu. Kupříkladu nádrž o rozměrech 10 x 4 metry vykazuje za jediný den ztrátu vody o objemu dvou set litrů. Možná se to nezdá tak moc, ale když si vynásobíte toto množství vody počtem dnů provozu bazénu v koupací sezóně, zjistíte, že například za půl roku musíte do tohoto bazénu doplnit celkem 36 kubíků vody. V přepočtu na vodné a stočné (150 Kč za kubík) za to zaplatíte 5 400 Kč.

Kdybyste ale měli na hladině bazénu krycí solární plachtu modrou po dobu její životnosti, což je přibližně patnáct let, za tu dobu můžete ušetřit zhruba osmdesát tisíc korun. Připadá mi naprosto zbytečné vyhazovat peníze oknem jen za vypařenou vodu. Samozřejmě, že pokud do bazénu doplňujete vodu z horského potoka zcela zdarma, pak nic takového nemusíte řešit a můžete nechat vypařovat vodu z bazénu prakticky nepřetržitě, ovšem jak do hry promlouvá vodné a stočné, někdo to musí zaplatit a jak jsou ve hře peníze, roztáčí se kolotoč jejich výdělku, výdeje energie a zásahu do životního stylu.

Krycí bazénovou plachtu považuji za významného pomocníka u všech zahradních i vnitřních bazénů, protože i uvnitř, v uzavřených prostorách, se voda z bazénu vypařuje. Vypařování vody je zkrátka přirozený přírodní proces.

Krycí bazénová plachta mi tak trochu připomíná pokličku na hrnku s čajovým odvarem. Jestliže si chci dopřát například šípkový čaj a rád bych jej využil do svého maxima, nenechám zbytečně odpařovat do ovzduší vodní páru a díky pokličce se pára vysráží v kapalinu a dopadne zpět do vodní hladiny, čímž zůstane objem čaje na stejné hodnotě.

Velice podobné je to i se zahradním bazénem. Nač nechat zbytečně odpařovat vodu do ovzduší, když to není nutné? Víte, kolik vody se vypaří z bazénu za jediný den? Z jednoho čtverečního metru se odpaří přibližně pět litrů vody za 24 hodin a je-li bazén větších rozměrů, může vám to velmi citlivě zasáhnout do rodinného rozpočtu. Kupříkladu nádrž o rozměrech 10 x 4 metry vykazuje za jediný den ztrátu vody o objemu dvou set litrů. Možná se to nezdá tak moc, ale když si vynásobíte toto množství vody počtem dnů provozu bazénu v koupací sezóně, zjistíte, že například za půl roku musíte do tohoto bazénu doplnit celkem 36 kubíků vody. V přepočtu na vodné a stočné (150 Kč za kubík) za to zaplatíte 5 400 Kč.

Kdybyste ale měli na hladině bazénu krycí solární plachtu modrou po dobu její životnosti, což je přibližně patnáct let, za tu dobu můžete ušetřit zhruba osmdesát tisíc korun. Připadá mi naprosto zbytečné vyhazovat peníze oknem jen za vypařenou vodu. Samozřejmě, že pokud do bazénu doplňujete vodu z horského potoka zcela zdarma, pak nic takového nemusíte řešit a můžete nechat vypařovat vodu z bazénu prakticky nepřetržitě, ovšem jak do hry promlouvá vodné a stočné, někdo to musí zaplatit a jak jsou ve hře peníze, roztáčí se kolotoč jejich výdělku, výdeje energie a zásahu do životního stylu.

Krycí bazénovou plachtu považuji za významného pomocníka u všech zahradních i vnitřních bazénů, protože i uvnitř, v uzavřených prostorách, se voda z bazénu vypařuje. Vypařování vody je zkrátka přirozený přírodní proces.

Krycí bazénová plachta mi tak trochu připomíná pokličku na hrnku s čajovým odvarem. Jestliže si chci dopřát například šípkový čaj a rád bych jej využil do svého maxima, nenechám zbytečně odpařovat do ovzduší vodní páru a díky pokličce se pára vysráží v kapalinu a dopadne zpět do vodní hladiny, čímž zůstane objem čaje na stejné hodnotě.

Velice podobné je to i se zahradním bazénem. Nač nechat zbytečně odpařovat vodu do ovzduší, když to není nutné? Víte, kolik vody se vypaří z bazénu za jediný den? Z jednoho čtverečního metru se odpaří přibližně pět litrů vody za 24 hodin a je-li bazén větších rozměrů, může vám to velmi citlivě zasáhnout do rodinného rozpočtu. Kupříkladu nádrž o rozměrech 10 x 4 metry vykazuje za jediný den ztrátu vody o objemu dvou set litrů. Možná se to nezdá tak moc, ale když si vynásobíte toto množství vody počtem dnů provozu bazénu v koupací sezóně, zjistíte, že například za půl roku musíte do tohoto bazénu doplnit celkem 36 kubíků vody. V přepočtu na vodné a stočné (150 Kč za kubík) za to zaplatíte 5 400 Kč.

Kdybyste ale měli na hladině bazénu krycí solární plachtu modrou po dobu její životnosti, což je přibližně patnáct let, za tu dobu můžete ušetřit zhruba osmdesát tisíc korun. Připadá mi naprosto zbytečné vyhazovat peníze oknem jen za vypařenou vodu. Samozřejmě, že pokud do bazénu doplňujete vodu z horského potoka zcela zdarma, pak nic takového nemusíte řešit a můžete nechat vypařovat vodu z bazénu prakticky nepřetržitě, ovšem jak do hry promlouvá vodné a stočné, někdo to musí zaplatit a jak jsou ve hře peníze, roztáčí se kolotoč jejich výdělku, výdeje energie a zásahu do životního stylu.

Krycí bazénovou plachtu považuji za významného pomocníka u všech zahradních i vnitřních bazénů, protože i uvnitř, v uzavřených prostorách, se voda z bazénu vypařuje. Vypařování vody je zkrátka přirozený přírodní proces.

Krycí bazénová plachta mi tak trochu připomíná pokličku na hrnku s čajovým odvarem. Jestliže si chci dopřát například šípkový čaj a rád bych jej využil do svého maxima, nenechám zbytečně odpařovat do ovzduší vodní páru a díky pokličce se pára vysráží v kapalinu a dopadne zpět do vodní hladiny, čímž zůstane objem čaje na stejné hodnotě.

Velice podobné je to i se zahradním bazénem. Nač nechat zbytečně odpařovat vodu do ovzduší, když to není nutné? Víte, kolik vody se vypaří z bazénu za jediný den? Z jednoho čtverečního metru se odpaří přibližně pět litrů vody za 24 hodin a je-li bazén větších rozměrů, může vám to velmi citlivě zasáhnout do rodinného rozpočtu. Kupříkladu nádrž o rozměrech 10 x 4 metry vykazuje za jediný den ztrátu vody o objemu dvou set litrů. Možná se to nezdá tak moc, ale když si vynásobíte toto množství vody počtem dnů provozu bazénu v koupací sezóně, zjistíte, že například za půl roku musíte do tohoto bazénu doplnit celkem 36 kubíků vody. V přepočtu na vodné a stočné (150 Kč za kubík) za to zaplatíte 5 400 Kč.

Kdybyste ale měli na hladině bazénu krycí solární plachtu modrou po dobu její životnosti, což je přibližně patnáct let, za tu dobu můžete ušetřit zhruba osmdesát tisíc korun. Připadá mi naprosto zbytečné vyhazovat peníze oknem jen za vypařenou vodu. Samozřejmě, že pokud do bazénu doplňujete vodu z horského potoka zcela zdarma, pak nic takového nemusíte řešit a můžete nechat vypařovat vodu z bazénu prakticky nepřetržitě, ovšem jak do hry promlouvá vodné a stočné, někdo to musí zaplatit a jak jsou ve hře peníze, roztáčí se kolotoč jejich výdělku, výdeje energie a zásahu do životního stylu.

Krycí bazénovou plachtu považuji za významného pomocníka u všech zahradních i vnitřních bazénů, protože i uvnitř, v uzavřených prostorách, se voda z bazénu vypařuje. Vypařování vody je zkrátka přirozený přírodní proces.